Boj proti výrobě a distribuci pervitinu

Návrh výzkumu do předmětu Metodologie bezpečnostních a strategických studií, Masarykova univerzita.

---

Autor: Jiří Král, BSS-POL, imatrikulační ročník 2007, učo 273811

1 Úvod

Drogová závislost a distribuce omamných a psychotropních látek je jedním z celosvětových problémů moderní společnosti. Komplikace s tímto druhem krimininality, která ohrožuje ve svém nejzásadnějším smyslu zdraví a životy mnoha jedinců jsou charakteristické pro všechny státy světa.

Česká republika se těsně po sametové revoluci, v období devadesátých let, potýkala s výskytem organizovaného zločinu. Mafie a organizovaný zločin je v mnoha ohledech spojen právě s distribucí nebo výrobou látek s efektem závislosti¹.

Zahraniční skupiny organizovaného zločinu u nás postupně přetransformovaly své aktivity a podílejí se na výrobě drog, jejich domácí prodej a případnou přeshraniční distribuci skrze drogové stezky. Element, jenž však postihl českou postkomunistickou společnost (aktuálně) je spojen s malovýrobci a malodistributory orientovanými pouze na český trh.

Výše zmíněný vývoj je patrný z analýzy výročních zpráv instituce, která se od roku 1991 v České republice zabývá potíráním této kriminality, tedy Národní protidrogové centrály. Ta se samozřejmě zabývá sledováním širokého spektra omamných látek od lehkých drog pro tvrdé drogy. Problémem české společnosti, potažmo drogového trhu, se však stává syntetická droga pervitin. Impulsem vedoucím k výzkumu, jímž se má tato práce zabývat se stalo nové zjištění odborné věřejnosti z řad elitní protidrogové jednotky a lékárnické komory, kteří na společné tiskové konferenci označily za aktuální nejefektivnější zdroje prekurzoru² pro výrobu pervitinu volně dostupné léky s obsahem efedrinu, popřípadě pseudoefedrinu.

Z výše zmíněného tvrzení kompetentních orgánů vyplývá otázka, zda existuje přímá relace mezi vztahem lékárna versus výrobce pervitinu. Skutečnost, že by podobný vztah reálně existoval vnáší do policejní práce fakticky novou zkušenost, která by mohla pomoci efektivně bojovat proti tomuto druhu drogové kriminality. Omezení primárního problému, tedy výrobce, by se mělo následně odrazit v aktivitě činnosti sekundárního aktéra, tedy distributora. Situace, takto nastavená, by pak znamenala možnost vymezení hranice trhu s pervitinem a donutila tak její aktéry k hledání sofistikovanějích řešení, což by znamenalo částečnou paralýzu nynějšího statusu quo.

Za zmíněného předpokladu je tedy snahou výzkumu metodologicky dokázat, že větší kontrola nad výdejem léků Modafen, Nurofen stopgrip a Paralen plus, se může pozitivně odrazit v paralýze výroby a následně v paralýze distribuce pervitinu na trhu s omamnými látkami.

Stěžejním faktem potvrzujícím aktuálnost problému je analýza výročních zpráv Národní protidrogové centrály v dlouhodobém horizontu³. Okolnosti vztahu mezi lékárenským odvětvým a výrobci pervitinu je nutné dohledat ve společném tiskovém prohlášení České lékárnické komory a právě Národní protidrogové centrály z března 2008⁴.

Zvolenou metodou výzkumu je forma kvalitativní. Vzhledem k tomu, že se jedná o tak specifický problém, je zřejmé, že relevantních výsledků bude dosaženo právě metodami kvalitativními. Validita by měla být zachována i přes nedostatky, jenž výše zvolená metoda přináší.

Obecná teze cíle byla načrtnuta v přechozích statích, avšak konkrétním závěrem by měl být důkaz nebo vyvrácení možnosti propojení lékárny jako zdroje kvalitního a dostupného prekurzoru a výrobce drogy označované jako pervitin, který je poptavatelem látky efedrin, popřípadě pseudoefedrin⁵, určené pro výrobu popsané drogy za účelem ohrožení bezpečnosti jednotlivců i společnosti. Výsledky výzkumu rovněž načrtnou možná řešení situace.

Autorem výzkumu je student sociálních věd. V oblasti zkoumaného tématu výzkumu není přímo interesován a není ovlivněn žádným z akterů zahrnutých do výzkumu. Objektivně je však autor součástí společnosti, která problematiku drogové závislosti vnímá jako jev patologického charakteru, což v závěru tohoto úvodu bez poznámek přiznává, avšak tato skutečnost by neměla mít vliv na výsledky výzkumu a relevance by měla zůstat zachována.

2 Komu je projekt určen

Cílovou skupinou výstupu z výzkumu jsou policisté útvarů zabývajících se drogovou problematikou, zástupci státní správy a organizace lékárenského průmyslu. Zmíněné subjekty jsou zároveň aktéry popisovaného jednání v rámci výzkumu.

3 Potřeba a originalita výzkumu

Předkládaný výzkum reaguje na zintenzivnění problematiky výroby a následné distribuce pervitinu v České republice. Snahou je potvrdit vztahy mezi aktéry a analyzovat kontrolní mechanismy v daném sektoru. Vzhledem k tomu, že zjištění o nárustu spotřeby volně dostupných léků Modafen, Nurofen stopgrip a Paralen plus bylo zveřejněno v nedávné době, originalita výzkumu je zřejmá avšak logicky čerpá z dostupnbých zdrojů, které nikterak neupravuje, ani nezpřesňuje, pouze faktické hranice považuje za prostředí, v němž se výzkum pohybuje.

4 Základní teoreticko-metodologický přístup

Formát do něhož je tento výzkum zařazen je spojen s konceptem tzv. „širšího pojetí bezpečnosti“. To vysvětluje: „ Bezpečnost je obecným termínem, jenž má distinktivní význam , ovšem nabývá různých forem. Bezpečnost obecně znamená přežití tváří v tvář existenčním hrozbám, jenže zdroje a podstata těchto hrozeb se budou v jednotlivých sektorech lišit.“⁶

Eliminace drogové závislosti, výroba drog a jejich distribuce nejblíže konotuje s pojetím lidské bezpečnosti. Zakotvení institutu lidské bezpečnosti v bezpečnostních studiích je výsledkem práce kodaňské školy a vlivu školy tzv.třetího světa. Přesně jak popisuje Šárka Waisová „lidská bezpečnost zahrnuje svobodu od strachu, tak i svobodu od nedostatku. Převažující pojetí lidské bezpečnosti kombinuje bezpečnost jedinců (jejich fyzické bezpečí, ekonomický a sociální blahobyt, ochranu lidských práv).“⁷

V moderním přístupu k bezpečnosti se tak stává referenčním objektem bezpečnosti i jedinec se svými fyzickými a psychickými dispozicemi. Zdraví a jeho ochrana je základním lidským právem zakotveným v Listině základních práv a svobod⁸ odkázané z Ústavy České republiky⁹. Drogy lze v tomto smyslu chápat jako hrozbu intencionálního charakteru, která ohrožuje právě základní lidské právo na zdraví, přičemž legislativa moderních států považuje za nezákonné podávat, popřípadě obchodovat, s látkami toxického charakteru a v rámci trestního práva toto potírá.

V případě, že je tedy zakotveno zachování zdraví jako lidského práva, logicky jde v širším pojetí bezpečnosti o zachování lidské bezpečnosti (bezpečnosti jedince) vůči vlivům, které mohou ohrozit jeho zdraví. Drogová problematika je tedy z hlediska moderního pojetí bezpečnosti, té lidské nejblíže.

Ač by se mohlo zdát, že primárně jde o ohrožení společnosti, definice společenského sektoru dle Buzana a Weavera zní „podstatou společnosti je identita neboli sebepojetí komunit a jedinců, kteří se chápou jako členové daných společenství.“ ¹⁰

Samotným výskytem drog však společenská struktura jako taková ohrožena není. Výrobci, distributoři i uživatelé drog se totiž většinou za součást společnosti považují. Jejich jednání tedy není hrozbou vůči referenčímu objektu jehož jsou sami členy. Jednání spojené s drogami je tedy konkrétní hrozbou pro jedince. Jejich jednání je z pohledu společenského patalogické, ale nevede k rozbourání samotného společenského stavu. Výsledkem je tedy, že ohrožení drogovu závislostí je platné pro jedince, ti jsou referenčním objektem bezpečnosti a ten je popsán v rámci konceptu lidské bezpečnosti.

V případě, že tedy vymezíme drogové problematice hranice lidské bezpečnosti, je však nutné podotknout, že represivní složka podílející se na eliminaci této hrozby je téměř vždy součástí klasického pojetí bezpečnosti. Jedná se o orgán státní správy, policejního (v případě České republiky) popříadě vojenského charakteru (Kolumbie) pod přímou podřízeností, který zajišťuje pro své občany prostředí k spokojenému a produktivnímu životu.

5 Stanovení základních otázek a hypotéz

Pokud již známe koncept, v jehož hranicích se výzkum vytváří a rovněž aktéry, je nutné definovat konkrétní hypotézu. Ta zní:

1. Větší kontrola lékáren a léčiv povede k efektivnějšímu boji s výrobou a distribucí pervitinu.

6 Operacionalizace a indikátory

Hlavním indikátorem výzkumu bude kvalitatitivní rozlišení vztahu mezi zdrojem volně dostupných léčiv Modafen, Nurofen stopgrip a Paralen plus a výrobcem drogy pervitin. Další skupinou indikátorů bude snaha o analýzu kontrolních mechanismů zmíněného vztahu a to skrze nestadardizovaný rozhovor.

„Jedná se o výzkum popisný, jehož účelem je popis události nebo fenoménu a při němž nelze záměrně určit působení rušivých proměnných.“¹¹

7 Metody výzkumu

V oblasti účelu výzkumu je deskripcí vztah poptávky a nabídky trhu s prekurzorem k výrobě specifické drogy (pervitinu). V uvažované situaci výzkumu je poptávka na straně výrobce drogy a nabídka na straně vlastníka (distributora) léků Modafen, Nurofen stopgrip a Paralen plus. Explorací je v tomto smyslu jev obchodu s tímto prekurzorem. Explanace je pak dvojí – na straně poskytovatele nabídky se jedná o jednoduchý zdroj financí na nekontrolovatelném nelegálním trhu, z hlediska poptavatele jde pak rovněž o snahu vyrobit produkt za účelem zisku nebo k vlastnímu užití. Explanace je v tomto smyslu validní, protože vztah mezi zdrojem a poptávkou je oboustraně uspokojen. Predikce má přímou souvislost s vyjádřenou hypotézou – radikálnější kontrola nebo zavedení blokujících prvků by mělo znamenat omezení vztahu poptavatele a zdroje – výrobce se tím pádem nedostane ke snadno dosažitelnému prekurzoru, což znamená že bude při své výrobě znevýhodněn. Sekundárně pak distributor nebude moci prodat svůj produkt a do trhu bude nenásilně zabudován nový kontrolní mechanismus umožňující jeho pozorování a reakci na anomálie. Narušení prospěšného stavu pak donutí poptavatele hledat nové zdroje v prostředí jiného trhu (zahraničí).

Kvalitativní výzkum nabízí techniky, které byly použity v tomto výzkumu. Těmi jsou zúčastněné pozorování a nestandardizovaný rozhovor.

8 Techniky získávání dat

Nestandardizovaný rozhovor by měl přinést informace od následujících aktérů:

1. policisté elitního útvaru Národní protidrogové centrály

2. farmaceutické firmy vyrábějící volně dostupné léky Modafen, Nurofen stopgrip a Paralen plus

3. zástupci Ministerstva zdravotnictví České republiky

4. lékárníci

5. představitelé České lékárnické komory

Důvodem pro oslovení aktéra (a) je snaha analyzovat z faktických podkladů policejní práce způsoby, jimiž výrobci drog oslovují majitele lékáren nebo jejich zaměstnance v případech, kdy dochází k velkému odběrnu volně dostupných léků. Přizvání farmaceutických koncernů (b) k rozhovoru má mít za výsledek snahu o získání informací týkajících se možného nahrazení prekurzoru jinou látkou. Analýza informací získaných od zástupců Ministerstva zdravotnictví (c) by měla vést k návrhu možných systémových opatření pro kontrolu výdeje léčiv. Léková politika je v tomto smyslu zřejmě jedním z nejmocnějších nástrojů řešení. Lékárníci (d) jsou zdrojem informací o možné rekognoskaci osob s nadměrným nadužívání výše zmíněných léků. Představitelé ČLK (e) jsou v tomto smyslu institucí se statistickými daty nutnými k analýze minulého i současného stavu.

Dle zmíněného bude ve výzkumu použita sekundárně technika zúčastněného pozorování a to ve formě, kdy je výzkumník úplným pozorovatelem. Cílem pozorování jsou lékárny, zdroje nabídky volně dostupných léků s prekurzorem efedrin a pseudoefedrin.

9 Základní posloupnost a časový rámec výzkumu

Výzkum by se měl odehrávat dle přesného harmonogramu. Primárně je nutné analyzovat výroční zprávy Národní protidrogové centrály a společnou tiskovou zprávu Národní protidrogové centrály a České lékárnické komory z roku 2008. Ta zakládá faktické prostředí relevantní k hypotetické otázce. Naznačuje kritický nárust počtu nelegálních laboratoří a zároveň rapidní nárust nadužívání léků Modafen, Nurofen stopgrip a Paralen plus. Data výše zmíněné analýzy by měla potvrdit vztah mezi lékárnami jako zdrojem a výrobci pervitinu jako odběratelem těchto léčiv z důvodu získání prekurzoru.

Ze seznamu všech lékáren registrovaných k datu zahájení výzkumu dojde k náhodné selekci počtu tří lékáren, v nichž bude provedeno zúčastněné pozorování. Forma pozorování se bude vztahovat na počítání sumy prodaných léčiv s obsahem efedrinu a pseudoefedrinu na jednoho pacienta. Výsledky tohoto měření mohou být následující:

1. ve všech sledovaných lékárnách budou hodnoty sumy průměrné, k odchylkám bude docházet ve zhruba stejném počtu

2. v některé z lékáren se vyskytne větší než průměrné množství prodeje léků s efederin nebo pseudoefedrinem na jednoho pacienta a to v abnormálním měřítku oproti ostatním lékárnám

3. v některé z lékáren se vyskytne měnší než průměrné množství prodeje léků s efederin nebo pseudoefedrinem na jednoho pacienta a to v abnormálním měřítku oproti ostatním lékárnám

Pouze v situaci (2) je výsledkem měření abnormální poptávka po výše zmíněných lécích a tudíž se potvrzuje fenomén abnormálního nadužívání léčiv. Toto měření by mělo pouze podpořit analýzu České lékárenské komory a podložit její důvěryhodnost v náhodně vybraném vzorku avšak výsledek není určující.

Stěžejním bodem výzkumu je však nestandardizovaný rozhovor prováděný individuálně s výše zmíněnými aktéry. Pro faktický rámec je nutné potvrdit statistické výsledky České lékárenské komory a výsledky vyšetřování Národní protidrogové centrály. Mnohem konkrétnější otázky se však rýsují směrem k lékárníkům. Ti přichází denně do kontaktu s poptavately jednaných léčiv a tím pádem jsou schopni vymezit běžné množství odebíraných léčiv na jednoho pacienta, stupeň zabezpečení skladování jednaných léčiv a možné úniky jednaných léčiv. Informace dodané lékárníky jsou pak porovnatelné jak s výsledky analýzy ze statistických dat lékárenské komory tak s výsledky zúčastněného pozorování.

Cílem nestandardizovaného rozhovoru je pak najít body, při nichž lze manipulovat s jednanými léčivy a kde může docházet ke ztrátám. Osobní kontakt s lékárníky rovněž doloží principy fungování mechanismů uvnitř lékárny a které z pozic zaměstnanců mají přístup k většímu množství jednaných léčiv. Závěry nestandardizovaného rozhovoru lékárníků pak přináší logickou konotaci se zástupci Ministerstva zdravotnictví, kteří mohou dokládat mechanismy státní kontroly nakládání s jednanými léky z hlediska lékové politiky a zároveň dojde k porovnání s kontrolními mechanismy výrobce léků. Výsledky nestandardizovaného rozhovoru s aktéry: lékárníci, zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR a lékárenské koncerny povedou k přesnému popisu schémata kontroly léčiv.

10 Aplikace výsledků výzkumu

Predikce je spojena zejména s aktérem poptavatele a zdrojem léčiv. Systémová kontrola totožnosti poptavatele a centrální systém kontroly výdeje léčiv, je pravděpodobně nejefektivnějším způsobem boje proti vydávání nelegálního počtu léčiv s obsahem efedrinu a pseudoefedrinu.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky v tomto smyslu má pravomoci pro zavedení jednotného systému kontroly. Zavedení nutného značení léčiv a jejich elektronická evidence v centrálním registru by umožnila sledovat pohyb léčiv při převozu od výrobce do lékáren. Víceúrovňová kontrola právě ve vztahu výrobce léčiv a lékárny umožní eliminaci úniků spojených s přepravou, další úrovní je vztah lékárna versus pacient. Česká lékarnická komora je v tomto ohledu odborným garantem schopným reálně odhadnout průměrné požadavky běžných pacientů. Při elektronické evidenci prodaného léku spojeného s identifikačními údaji kupujícího (pacienta) lze docílit stavu přímé kontroly nad pohybem vyrobeného léčiva.

Centrální registr by tak byl schopen zjišťovat anomálie u subjektů komerčního charakteru při prodeji léků (což jsou lékárny), kde chybí státní kontrola a zároveň může dojít ke kontrole odběratele (tzn. poptavatele) léků, zda nepřečerpává průměrnou spotřebu. Export dat z takového systému pak může pomoci složkám Policie České republiky při potírání drogové kriminality a zároveň dává v reálném čase zpětnou vazbu při nadměrném výdeji léčiv zdrojem (lékárny) bez udání věrohodného důkazu.

11 Zveřejnění výsledků výzkumu

Výsledky výzkumu jsou v tomto smyslu hodnotné pro složky Policie České republiky včetně specializovaného útvaru Národní protidrogové centrály, pro Ministerstvo zdravotnictví České repububliky a statisticky pro Českou lékárnickou komoru a farmaceutické koncerny.

Všechnu zmínění aktéři tedy mají důvod se podílet na spolupráci při potírání kriminality a zavedení jednotného systému kontroly.

Výsledky výzkumu jsou předpokládány k publikaci na tiskové konferenci pořádané autorem výzkumu, přičemž prezentovány by měly být výše zmíněným subjektům. Výstupem výzkumu se přepokládá tisková zpráva s faktickými údaji a navrhnutým řešením.

Předpokládám, že v tomto výzkumu dojde ke komplexnímu shrnutí nutných dat pro ucelený pohled na problematiku vztahu lékáren a výrobců pervitinu a zároveň dojde k dokázání nedostatečné kontroly tohoto vztahu.

12 Závěr

Nejzásadnějším faktickým východiskem výzkumu je potvrzení potvrzení nebo vyvrácení hypotézy: „Větší kontrola lékáren a léčiv povede k efektivnějšímu boji s výrobou a distribucí pervitinu.“ Autor výzkumu se v tomto smyslu snažil o co největší objektivitu, přičemž užil metodologických postupů bezpečnostních a strategických studií k upevnění zamýšlené teorie. Předpokládám, že práce s fakty byla etická a běžná pro provádění výzkumu z oblasti sociálních věd.

Pro validitu hypotézy je nejzásadnějším výsledkem existence vztahu mezi zdrojem léčiv (lékárnou) a výrobcem pervitinu, přičemž dalším podstatným bodem je status dostatečné nebo nedostatečné kontroly ať ze strany státu, výrobce léčiv nebo lékáren.

Předpokládaným výsledkem první z nutných podmínek je existence vztahu poptavatel a zdroj. Doložitelnost je fakticky závislá na statistických údajích České lékárnické komory a Národní protidrogové centrály. Snaha o podporu tvrzení je z výsledků zúčastněného pozorování.

Druhý aspekt, to je nedostatečná kontrola nynějšího stavu, souvisí se závěry nestandardizovaného rozhovoru, přičemž predikce výstupu z rozhvoru zní: „Lékárny jsou samoregulačním prvkem trhu pro prodej volně dostupných léků Modafen, Nurofen stopgrip a Paralen plus.“

Potvrzení těchto podmínek vede k nutnosti zavedení přísnější kontroly výdeje jednaných léčiv – což je součástí hypotézy, tedy by vedlo k jejímu potvrzení.

13 Zdroje a použitá literatura

Nožina, M. (2004): Obtížný boj s mezinárodní organizovanou kriminalitou, on-line text (http://se2.isn.ch/serviceengine/FileContent?serviceID=EINIRAS&fileid=48A0B355-A9CD-64F6-5995-E2B4A0603260&lng=cs), ověřeno ke dni 20.5.2008.

Prekurzory a pomocné látky, on-line text (http://www.mvcr.cz/policie/npdc/clanky/prekurzory_policie.html), ověřeno ke dni 20.5.2008.

Dostupné z: Národní protidrogová centrála, on-line text (http://www.mvcr.cz/policie/prezentace/npdc.html), ověřeno ke dni 20.5.2008.

Beneditková, J. (2007): Pervitin se vyrábí z 80 procent volně prodejných léků s pseudoefedrinem, on-line text (http://www.ct24.cz/domaci/8759-pervitin-se-vyrabi-z-80-procent-volne-prodejnych-leku-s-pseudoefedrinem/), ověřeno ke dni 20.5.2008.

Výroční zpráva 2007 – Národní prodtidrogová centrála, on-line text (http://www.mvcr.cz/dokument/2008/npc/vyrzprava_2007.pdf), ověřeno ke dni 20.5.2008.

Buzan, B. - Waever, O.: Bezpečnost – nový rámec pro analýzu, Praha 2005.

Waisová, Š.: Lidská bezpečnost – pojetí a strategie, on-line Mezinárodní vztahy, č. 1, 2006, on-line text (http://www.iir.cz/upload/Mezinarodni%20vztahy/Archiv/2006/MV012006komplet.pdf), ověřeno ke dni 20.5.2008.

Listina základní práv a svobod, on-line text (http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html), ověřeno ke dni 20.5.2008.

Ústava České republiky, on-line text (http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html), ověřeno ke dni 20.5.2008.

Hendl, J.: Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat, Praha 2004.